Proč? Technicky vzato
neměl možností moc. Skočit pod vlak bylo možné až o sto let
později. Vhodného hada neměl po ruce, jako Kleopatra se nechat
uštknout tedy nemohl. Podříznout své žíly jako římský
filosof, který se znelíbil svému císaři? Utopit se jako nějaká
služka? Oběsit se jako zločinec? Kulka je smrt šlechtice!
Měšťanský synek doma tatínkovu pistoli měl. To se na konci
osmnáctého století slušelo. A navíc on chudáček trpěl!
Zopakujme si čím.
Jeho nejlepší přítel se oženil. Werther se
do jeho paní zamiloval. Psal jí dopisy. Marně. Oba manželé
přijímali chlapce vlídně ve své domácnosti. Nasadit parohy
svému příteli se ale Werteherovi nepodařilo. Óda na věrnost
však patří do renesance, a v tomto románu jsme na prahu
romantismu! Mladý Werther je literární postava, je obrazem
nastupující buržoazie. Zjevně jí nijak nelichotí. Přesto se
v něm našla. Obdivovatelů přístupu „co chci, to dostanu“
bylo dost a sebevražda se stala módou v reálném světě.
Budoucí dvorní rada J.
W. Goethe vrhl na papír své vnitřní běsy a s čistou duší
se zapojil do tajné zednářské lóže, jak bylo jeho společenské
třídě zvykem. Následné (jak jinak) tajné myšlenky zakódoval
do Fausta.
O 220 let později je
romantická literatura už historií. Po první světové válce se
zdá, že lidstvo už nic horšího nemůže potkat. Na troskách
starého světa chce avantgarda moderny budovat svět nový, lepší
(jak jinak). V manifestu píší: „Každý bude umělcem! A
realita jeho dílem!“ To, co přišlo, bylo opravdu surreálné.
Žádné komentáře:
Okomentovat