neděle 3. června 2012

Cesty lidí

    Nelze nedojít, je-li cílem sama cesta. Nemám na mysli procházku po parku jen tak pro zdraví. Spíš mluvím o problému, jak spatřit zrcadlo v jeho vlastním odrazu. To je dost nesnadné i fyzicky, není-li zaprášené, ale myslím to metafyzicky.
  
 Jsou cesty ptáků - na jih a zpět. Jsou cesty ryb - do moře a pracně zpět. A jsou cesty lidí - rekreační, za prací, poznávací, za svobodou i naopak, povinné poutě náboženské. Jsou turisté a jsou tuláci, a také vandráci.

   V lese bývají cestičky vyšlapané zvěří. Vedou k místu, kde se lze napít. I lidé mají své výčepy, jen v nich nebývá voda. Je tam však i potrava, nemusíme lovit jinde. Cesty domů byly už popsány v románech, útěky z domu také. Je to o rozdílu mezi cestou za cílem a bez něho. Cesty bez cíle bývají považovány za tzv. „svobodný pohyb“. Z jistého hlediska to však vůbec pohyb není! Mechanický pohyb tělesa je změna jeho souřadnic v čase.

   Bezdomovec své souřadnice nemá. Má pouze kvantový stav tuláka. Ten si udržuje náhodným pohybem, který však není cestou. 

Žádné komentáře:

Okomentovat